Obora

DivocakRukávečská obora, nebo také obora Květov se rozkládá v nejvyšší jihovýchodní části panství v lesním komplexu mezi obcemi Rukáveč a Květov na současné rozloze 848 ha. Období vzniku obory nelze dohledat, z některých pramenů lze odhadnout její vznik za účelem chovu černé zvěře v druhé polovině 17 století. V roce 1848 bylo tehdejším majitelem Karlem II. nařízeno do ní „uzavřít jelení zvěř“ z Rukávečského revíru za účelem zamezení škod v okolí. V té době vznikly postupně také další obory na panství. Důvodem byl nový říšský zákon o myslivosti ze září 1848 a následný císařský patent č. 154/1849 o zamezení škod spárkatou zvěří na cizích pozemcích. V roce 1870 dosáhla celková výměra zaplocených obor 9528 ha, aby od počátku 20. století byla jejich plocha zase postupně redukována na 4933 ha v roce 1939.

Před opětovným převzetím majetku sloužila obora Květov stále k intenzívnímu chovu černé a jelení zvěře. Po převzetí byl zjištěn velmi neutěšený stav lesního majetku na území obory, prakticky stoprocentní poškození porostů loupáním, absence přirozeného zmlazení, nevychovávané porosty. Bylo přijato strategické rozhodnutí, že obora musí sloužit vedle intenzivního chovu zvěře i k plnohodnotné produkci dřeva. Jelení zvěř byla z chovu vyloučena (vystřílena) a obora slouží pouze k chovu černé zvěře s intenzivním přikrmováním a cílenou péčí po celý rok. To se záhy začalo projevovat nástupy bukového, smrkového a douglaskového zmlazení pod starými porosty s úspěšnou využitelností pro kvalitní postupnou obnovu lesa.

Před loveckou sezónou se pohybuje stav černé zvěře kolem 600-800 ks, který musí být zredukován formou odlovu na polovinu. Převažují poplatkové lovy stálých tradičních loveckých skupin spolu s rodinnými loveckými akcemi majitelů. Technické a ubytovací zázemí obory tvoří vnitřní komplex budov zvaný „Tyrolský dům“. Profesionalita při organizaci lovů, doprovodů, vlastního i najatého personálu v leči (skupiny profesionálních psovodů), ale i ubytovacího a stravovacího zázemí, zajišťovaného zaměstnanci společnosti, přispívá k vysoké oblibě a příznivému hodnocení těchto akcí hosty.

(zdroj historických informací: článek Václava Vlčka: Květovská obora, myslivost a obornictví na panství Orlík – pohled do historie)