Pěstování lesa na panství Orlík – principy zalesnění (know-how II.)

Pěstování lesa na panství Orlík – principy zalesnění (know-how II.)

Pěstování lesa začíná již základními rozhodnutími při obnově porostu – volba způsobů obnovy, použití dřevin, uspořádání obnovních prvků, zvolené technologie (viz článek Obnova lesa). Snad ještě důležitější pro budoucnost následného porostu jsou zásadní rozhodnutí v tak zdánlivě jednoduché technické věci, jako je vlastní zalesnění sazenic.

Přijaté zásady a principy Lesní správy Orlík aplikované na zalesnění vychází vedle vlastních praktických zkušeností též z výzkumů a poznatků jednoho z největších odborníků na zakládání porostů a pěstování lesa u nás, prof. Ing. Oldřicha Mauera, DrSc., profesora Ústavu zakládání a pěstění lesů LDF, Mendelovy university v Brně, s jehož poznatky se vedení firmy ztotožnilo. Výsledky jeho šetření jsou alarmující a vystavenou „žlutou kartou“ (škoda, že ne červenou) dnešní hektické době i v lesnictví. Dle jeho výzkumy podloženého názoru je až 85% výsadeb (myšleno v České republice) biotechnicky nesprávně zalesněno s výraznými negativními dopady na následný porost a mělo by být přelesněno! Přestože sazenice vykazují známky ujímavosti. Následná zjednodušená tabulka některých jeho závěrů je bez komentáře (výtah uvádíme bez jeho laskavého svolení):

 

Vliv deformace kořenového systému a vliv přidání organické hmoty při výsadbě


Způsob sadby 10 let po výsadbě
  Ip (%) Délka NČ (%) Václavka (% stromů) Ztráty (% stromů) Vitality (%)
  bez přidání organické hmoty
  Standard 100 100 0 2 100  
kořen ve strboul 52 73 74 28 51
koř. deformace L 68 85 48 17 68
  s přidáním organické hmoty
  Standard 157 147 0 3 100  
kořen ve strboul 81 109 28 9 93
koř. deformace L 92 114 18 9 91

Ip: poměr průřezů kořenového systému k nadzemní části (vývoj kořenového systému)

 


Na základě předchozích zjištění byly přijaty od počátku hospodaření následné principy:

  • maximální pozornost věnovat přípravě plochy před vlastním zalesněním pro zjednodušení, zlevnění (snížení pracnosti) a zkvalitnění následných prací a aplikací – úprava plochy drcením, chemická příprava proti buřeni, naorávání ploch, apod.

  • zásadní použití jamkové sadby s uplatněním všech principů

  • vzhledem ke kapacitně náročným úkolům u mladých sazenic DB, BK, BO s odpovídajícím kořenovým systémem alternativní použití sadby sazečem, opět se všemi správnými principy aplikace

  • zalesňování odpovídajícím nářadím (kvalitní robustní sekeromotyky), samozřejmě odpovídajícími sazenicemi

  • přísně zakázán způsob sázení „pod motyku“, nebo tzv. T-motyku (nepřijatelná deformace kořenového systému)

  • postupně vyloučen i způsob zalesnění rýhovacím sázecím strojem, na většině lesních ploch s vrstvou hrabanky nedostatečné zajištění správného přitlačení zeminy – vzduchová kapsa ve spodní části

  • sázení do pravidelných sponů (řad) pro následné snadnější aplikace ošetření kultur

  • minimální množství dřevin na ha dle přílohy č. 6 vyhl. 139/2004 Sb. pro základní dřevinu (!), popřípadě vnitřním nařízením stanovené počty vyšší (DB, BK, BO)

  • vzhledem k převaze zalesnění prostokořenným materiálem rozdělení zalesňovacích úkolů na jarní zalesnění SM, DG, BO, JD, MD, doplňkově BK, DB apod. (cca 70% plochy ročního úkolu) a podzimní zalesnění BK, DB, JV, OL apod. (cca 30% plochy, ale na počet sazenic prakticky totožné množství, jako jarní zalesnění)

  • dřevinu DG aplikovat ve směsi se SM 1:2, 1:1; dřevinu DB lze s LP 2-3:1, BK s příměsí MD apod.

  • oplocení dřevin MZD + BO, DG

  • šetřit nálety doplňujících ekonomických dřevin pro vytvoření žádoucí směsi

 

Cílem zásad je minimalizace doby zajištění kultur (urychlení startu nové generace lesa) a založení kvalitního, do budoucna stabilního porostu s maximálním podílem kulatinových sortimentů. 

Fota na závěr …

Obrázek 1Čtyřicetiletý porost SM na vodou neovlivněném stanovišti zalesňovaný T-motykou, sazenice SM z kdysi módní metody pěstování obalovaných sazenic „Nisula“; výsledek způsobu zalesnění: povrchový, zpravidla jednostranný kořenový systém, zvýšené % výskytu václavky a hnilob o 50%, vývraty. Pokud se podaří porost dopěstovat do mýtného věku, předpoklad snížení podílu kulatinových sortimentů na celkové produkci je o minimálně 30% - odhadovaná ztráta včetně produkce z výchovných zásahů minimálně 150 tisíc Kč z ha (foto archiv LS)

 


Obrázek 2Nekvalitně založený, cca 25 letý porost BK (dřevina MZD), řídký spon, opožděné zajištění kultury, snížený přírůst, navíc pravděpodobně geneticky nevhodné BK s tendencí k obrostlíkům. Šance usměrnění výchovou je minimální, produkce kvalitních kulatinových sortimentů v mýtném věku nulová, předpokládaná ekonomická ztráta na produkci až 200 tisíc Kč na ha. Otázkou je volba předčasné obnovy – rekonstrukce porostu (foto archiv LS).



Kvalitně založené porosty DB (DB s LP), 10-12 tisíc ks na ha, zajištění do 5 let od výsadby, dostatek kvalitních jedinců po ploše pro následné usměrnění výchovou. 
Obrázek 3
Předpokládaný přínos z produkce kulatinových sortimentů výrazně převýší zvýšené náklady na zakládání a ošetřování kultur. Samozřejmě, je to investice s užitkem pro budoucí generace.

Obrázek 4

14.07.12


Další články sekce Lesnictví